Historie v "kostce"

(Na podrobném výpisu historie a vývoje se zatím pracuje. Materiálů je málo a času také.)

 

 

Technické údaje:
Motor: benzinový, dvoudobý tříválec o obsahu 992 cm3
Max. rychlost: 115 km/h
Spotřeba: cca 10,5 litrů na 100 km
Výkon: 31kW/42k
Hmotnost: pohotovostní – 1165 kg, celková – 2050 kg
Rozměry: délka – 4520 mm, šířka – 1860 mm, výška – 1910 mm, rozvor – 2400 mm

 

Počty vyrobených vozidel:

 

175.740 vozidel
1.961 vozidel
3 vozidla
B1000
B1000-1
Prototyp B1100

 

 

První prototypy modelové řady B1000

Éra barkase

Automobil V-901, který se vyráběl od roku 1951, byl koncem 50. let už notně zastaralý. Vláda tedy pověřila konstruktéry z Karl-Marx-Stadtu vytvořením nového modelu. V souladu se záměry socialistických plánovačů se měl nový automobil ponejvíce podobat Wartburgu 311, který se v NDR vyráběl od roku 1955.

Konstruktéři z Karl-Marx-Stadtu navrhli dodávkový automobil, který oproti původnímu V-901 působil velmi moderně. Automobil už neměl „čumák“ ani odstávající blatníky, které prozrazovaly předválečnou provenienci. Design automobilu se nijak zásadně nelišil od stylistiky západních vozů a do značné míry připomínal slavný Volkswagen T1. Zpočátku měl Barkas motor pocházející z Wartburgu 311, o obsahu 900 cm³, s výkonem 37 koní, ale už o několik měsíců později dostala dodávka stejně jako wartburg motor o obsahu 992 cm³s výkonem 45 koní.

 

Tehdy bylo k Barkasu přidáno ještě označení B1000. Automobil byl vyráběn s různými typy karoserií: jako KA (Kastenwagen) – nákladní automobil s dvoumístnou uzavřenou kabinouKM (Kasten-Mehrzweckwagen) – 4-5 místná dodávka s polozavřenoukabinouKB (Kleinbus) – mikrobus, KK (Krankenwagen) – sanitní vůz, HP (Pritschenfahrzeug) – 2 místná dodávka s karoserií pick-up a FR (Fahrerhaus-Rahmenausführung) s karoserií, kterou si majitel může upravit podle svých potřeb.

Barkas měl kromě předností také negativní vlastnosti. A nebylo jich málo. Jeho nejslabším článkem byl nepochybně motor. Malý „zweitakt“ byl prostě příliš slabý na to, aby poháněl dodávkový automobil. Když byl Barkas plně naložen, sotva se vlekl. Při jízdě do kopce to vypadalo, že se dodávka každou chvíli zastaví a začne couvat. Navíc se to odrazilo i na životnosti přetěžované pohonné jednotky, tím, spíš, že dvoudobé motory se velmi málo promazávaly a samy o sobě nepatřily mezi „držáky“.

 

 

Loučení s barkasem
Východoněmecký užitkový automobil se bez větších změn vyráběl v Karl-Marx-Stadtu přestřicet letPrototyp B1100 s čtyřválcovým sovětským motorem o obsahu 1480 cm³ se nikdy vyrábět nezačal. V roce 1989, ke konci dlouhého života Barkase, chtěli Němci vůz revitalizovat pomocí firmy Volkswagen. Automobil odbržel motor z VW Golfu o obsahu 1300 cm³. Ale i tak to – stejně jako v případě modifikovaného wartburgu – bylo málo platné. Po pádu berlínské zdi už zastaralé východoněmecké modely nemohly konkurovat vozům západní výroby. Poslední Barkas sjel z výrobní linky 10. dubna 1991. Během jeho třicetileté kariéry se barkasů vyrobilo asi 176 000.